Jak se na barefoot boty dobře a NUTNĚ připravit [Barefoot speciál 2]

Krásný den, přátelé, najíždíme na druhý díl našeho barefoot speciálu. Dnes si povíme o tom, JAK a hlavně PROČ je nutné se na barefoot boty dobře připravit. „Mezi řečí“ vám také odpovím na první z dotazů, které jste mi zaslali:

– Co barefoot boty a asfalt, je to vhodné a přirozené?
– Jak poznám, že jsem si koupil správné boty, ať už barefoot nebo obyčejné?
– Má smysl koupit si barefootové pohorky, když na horský terén nejste zvyklí?
– Stačí při problémech s nožkama cvičit jenom nohy, nebo se musí celé tělo?

A v neposlední řadě nás čeká velmi oprávněná dámská otázka: Proč, proboha, nešijí ty barefoot boty aspoň trochu hezké, ženské?! :-)

Tak jdeme na to, začneme tím nejdůležitějším, a to rovnou na praktickém příkladu.

Když jsme mému synovi koupili jeho první barefoot botky, mohli jsme se s prominutím počůrat smíchy. V obchodě jsme si toho ještě nevšimli, ale jak jsme vyrazili ven, ukázalo se, že Máťa chodí v nových botkách jako zraněný srneček Bambi. :-)

Při každém kroku se mu doslova podlamovaly kotníčky, vtáčela se mu kolínka a vypadal velmi vtipně. Ty nožky působily jako vratké špejle, které se snad s každým krokem zlomí.

Možná se teď divíte, proč jsem se tak smála, když jsme za ty boty dali 1700 Kč a ještě navíc jsem fyzioterapeutka. Normální člověk by se asi lekl. Jenže já vím, jak lidské tělo funguje. Máťa totiž do té doby nosil pouze a jenom klasické boty. A co víc, velmi rád si je silně utahoval kolem kotníků.

Z mého pohledu bylo tedy jasné a naprosto logické, že jeho nožky neuměly chodit v botě, která není zpevněná.

Abyste to dobře pochopili, vezmu vás zase více do zákulisí.

Vaše nožky jsou velmi složitá mašinka, která má hromadu svalů, kostí a kloubů. A všechny tyhle složky se navzájem potřebují naučit dobře spolupracovat. Náš mozek to dělá tak, že nejenom vysílá signály, jak a kdy má tělo jednotlivé svaly zapojit, on si je taky zpětně sbírá.

Nejvíce v tomto směru funguje část mozku zvaná mozeček, která mnohokrát za minutu zjišťuje postavení všech částí těla, sebrané informace spolu se signály ze zbytku mozku vyhodnotí, a následně celý tento systém vydá povely co, kde a jak přenastavit, aby tělo bylo v pořádku.

A teď si představte, že celý život, Máťa tedy do svých 5 let, chodíte v běžných, pevných botách s tvrdou podrážkou, navíc s utaženým kotníkem.

Místo toho, aby mozek sbíral informaci: „Tady jsem takhle našlápl a kotník se mi kvůli tomu vyvrátil dovnitř,“ dostává zpětnou vazbu: „Ať šlapu, jak šlapu, kotník mám víceméně rovný.“

Jak se pak ten mozek může učit? Jak může nakoordinovat všechny klouby, svaly a vazy, které zpevňují nohu, aby dobře fungovaly? Ať udělá, co udělá, ta noha stojí víceméně stejně a pevně. Reakce, která v těle následuje, je pak velmi typická.

Když něco děláte za tělo, přestane to být „potřebné“. Když to není potřebné, tělo se tím přestane zabývat. Nemá totiž důvod. Nepotřebuje se chránit. Nepotřebuje napínat své síly. Nepotřebuje balancovat jednotlivé složky. A i kdyby chtělo, za těchto podmínek vlastně ani nemůže. A tak svůj balanční systém vypne.

A když pak poprvé skočíte vy nebo vaše děti do barefootů, zjistíte, jak nejistě se v nich cítíte.

Že se vám možná podlamují kotníky nebo nefungují klenby. Že je celá chůze najednou taková „jiná“ a „nemotorná“. A že u vás dokonce dochází ke zraněním, která se vám dříve neděla.

Tohle všechno přitom není „problém“. Nemusíte se toho bát. Je to jenom fáze, kdy se vaše tělo bude potřebovat doslova a do písmene znovu naučit chodit.

To je tedy náš bod číslo 1.

1) Při přechodu na barefoot je potřeba dát tělu čas, aby si prošlo regulačními procesy

Vy to přitom můžete jenom v klidu sledovat. Nemusíte pro to nic speciálního dělat, nějak se snažit nebo to nějak posilovat. Váš mozek ihned zaznamená, že je něco jinak a o všechno se postará. Sebere si všechny informace, všechno vyhodnotí, všechno propočítá, všechno postupně přenastaví.

Jediné, na co je v této fázi potřeba dávat pozor, je to, abyste na celý přechod šli pomalu a v klidu. Tělo potřebuje čas.

  • Chcete začít v barefootech chodit po rovném povrchu? Ok, vemte si je nejdříve na kratší a potom na delší procházky a sledujte, jak se vám v nich chodí.
  • Chcete v nich začít chodit v divočejším terénu? Ok, jen u toho buďte opatrní a na začátku choďte raději pomalu, v klidu a kratší trasy.
  • Chcete v nich začít běhat? Na to jděte opravdu pozvolna. Nejdříve v nových botách udělejte pár vycházek, pak začněte klusat a teprve potom se rozeběhněte. Kdybyste šli rovnou do běhu, šli byste na to asi tak chytře, jako kdybyste po novorozeném hříběti chtěli cval.
    Všechno má svůj čas a přestavba funkcí ve vašem mozku vážně chvíli zabere, tak to mějte na paměti, abyste si zbytečně neublížili. Na začátku také můžete střídat svoje původní běžecké botky a ty nové barefootové, i to se nám dobře osvědčilo.

Přišly mi také dva velmi zajímavé a osvícené dotazy, děkuji vám za ně, děvčata.

  • Mám si koupit barefootové pohory, když teď jedeme na hory?
    Moje odpověď je – osobně bych vám to nedoporučila. Vzhledem k tomu, že budete šlapat hodně, že budete ve velmi náročném terénu, a že byste ty botky užili jenom párkrát, nemyslím si, že se to vyplatí.
    Noha na ně nebude připravená a mohli byste se zranit. I ta finanční investice je vzhledem ke krátkodobému užití vážně veliká.
    Pokud jste však zkušený horal a jezdíte často, naopak vám je při postupném tréninku doporučuji. Nedávno jsem se dočetla, že v nich chodí i rakouská horská služba. ;-)
  • Mám přejít na barefooty, když jsem v 8. měsíci těhotenství, mívám bolesti zad a migrény?
    A tady jsem naprosto jasná a důrazná – NE, NEPŘECHÁZEJTE NA NĚ! Je to zbytečně riskantní. Nemyslím si, že by tím migrény povolily, na to máme daleko bezpečnější cesty. Pro tělo by to teď, na konci těhotenství, bylo velmi náročné a celý zdravotní stav by se mohl kvůli změněným podmínkám při chůzi ještě více zhoršit, dekompenzovat. Nechte to až pár týdnů či měsíců po porodu, to bude daleko chytřejší.

Už chápete tu logiku?

Přechod na barefoot je PROCES. A je dobré, dát mu podmínky, které potřebuje.

Jo a ještě takové malé PS k tomuto bodu. U Máti se zhoršená funkce chodidel projevila i přesto, že doma je stále bos, i přesto, že venku sundává boty, jakmile to je možné.

Chůze v botě je pro mozek prostě něco jiného než ta naboso, a tak i venkovní sezónní bosonožci, kteří poprvé obují barefooty, často zírají, jak je to pro ně „nové“.

Tak a teď můžeme jít na veledůležitý a navazující bod číslo 2.

2) Někdy je potřeba cvičit

Žijeme v poměrně vtipné době. Veliká spousta civilizačních pomocníků a vychytávek má za následek to, že nám ochabují naše vlastní, přirozené a evolucí dané schopnosti.

U nohou to pak díky celoživotnímu nošení pevných bot platí dvojnásob, a tak se někdy stane, že je potřeba je trochu probrat a uzdravit, aby se vzpamatovaly.

Platí to zejména u kladívkovitých prstů, které se při zapojení natvarují do schůdků (viz foto), místo aby zůstaly pěkně rovné, taky u velmi silně vbočených palců, a u silně propadlých klenb. Jak u té podélné, tak u té příčné.

Možná vám přijde, že si teď protiřečím, protože jsem vám před chvílí napsala, že se o přestavbu funkcí nemusíte starat.

Ano, váš mozek začne přepočítávat a přenastavovat systém ihned a sám. Problém ale bývá v tom, že mívá tak narušené přirozené pohybové programy a my míváme někdy tak špatné držení těla, že se takzvaně „nemá čeho chytit“.

V takovou chvíli je nutné myslet na dvě možnosti.

a) Někdy stačí cvičit jenom nožky

V mnoha případech opravdu stačí srovnat zpátky jenom nožky. Připomenout mozku, kde se mohou odtlačovat, jak se můžou chytit terénu, a jak spolupracují například prsty u nohou s patou. Když se pak noha zpátky ukotví až do kyčelního kloubu, často je vyhráno a všechno se sepne tak, jak má.

Já na to mám cvičení Vyprošťovák pro nožky a mě i mé klienty velmi baví to, jak po pár cvičeních najednou nožky ožijí, začnou se chytat terénu, a celá ta doba přestavby se akceleruje do mnohem kratší doby.

b) Někdy je potřeba cvičit celé tělo.

Jak jsem vám ukazovala v minulém článku Jak palec podmiňuje postavení krční páteře, noha souvisí s celým tělem. Důležité je ale uvědomit si, že to funguje nejen zespoda nahoru, ale také seshora dolů.

Jakmile máte vypadlé bříško, jakmile máte nefunkční hýždě, jakmile máte předsunutá ramena, vaše nožky mají velmi ztíženou situaci pro to, aby fungovaly správně. Vazby v těle jsou opravdu velmi silné a často se o nich teprve učíme. Pro názorný příklad vám odcituji kousek z knihy skvělého Prof. PaedDr. Pavla Koláře:

Jiný, neméně fascinující příklad: tenista Karel Nováček měl chronické problémy s kolenem a veškerá léčba byla marná, až mu jeho zubař opravil nesprávný skus čelistí, a bolest kolena byla po celkem krátké době tatam.
Postavení čelistí neboli skusu má totiž vliv na sílu končetin. Proto se třeba i chrániče zubů vyrábějí na základě speciálního vyšetření skusu. Sílu končetin to může ovlivnit až o dvacet procent.
(
KOLÁŘ, Pavel, ČERVENKOVÁ, Renata. Labyrint pohybu. Praha: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7429-975-9)

Wau, je to až neuvěřitelné, že?

My tyto vazby hojně využíváme v léčebném systému Vyprošťovák a radostně se bavíme nad tím, že se někdy klientům srovnají palce u nohou, aniž by je nějak „speciálně“ a „zvlášť“ cvičili. Jak začnou ladit celé tělo, palce se často samy přidají.

Tuším, že se teď ptáte, jak poznáte, kdy a co tedy máte cvičit. Mrkneme se na to.

  • Máte nožky celkem v pohodě a výrazně vás netrápí? Pak je veliká šance, že se chytí samy a bude vám úplně stačit přechod na barefoot.
  • Máte s nožkami občas problémy, bolívají vás klenby nebo kotníky, ale nemáte bolesti či problémy jinde na těle? Potom by vám nejspíše pomohlo a současně stačilo cvičení na nohy.
  • Máte potíže s nožkami, ale u toho vás trápí záda, kyčle, ramena nebo jiné větší klouby? Pak bych vám doporučila srovnat celé tělo. Pokud chcete, můžete se zdarma natestovat přes můj e-book Jak poznám, jestli potřebuji fyzioterapii a dovíte se hodně o tom, jak a nakolik vaše tělo funguje. ;-)

K našemu bodu dva o cvičení vám přidám ještě dvě zajímavé informace.

Občas se mě ptáte, jak poznáte, že jste si vybrali správnou botu.

My jsme se úplně stejně zeptali Clary Hermachové, když nás o botkách učila, a její odpověď byla, že to nemusíme řešit, pokud si nohu správně aktivujeme. Když se totiž naše nožka znovu správně zapojí a zasuneme ji do botky, která jí to neumožňuje, dá nám to jasně najevo. Pro lepší pochopení vám řeknu, co se stalo mně, když jsem si kupovala zimní kozačky Feelmax KUUVA 4.

Poprosila jsem v obchodě o botu velikosti 42 a jak jsem ji nazula, nemohla jsem tomu uvěřit. U obou nohou se mi začala bortit podélná klenba, i když na délku mi ta bota byla správně. Šířka byla taky v pořádku, já mám nožky hodně štíhlé. Ani výška boty nevypadala, že by moje nohy omezovala. A přesto mi v nich prostě nešlo stát přirozeně. Jak ty moje nožky už dobře stojí a dobře se mi zapojují, vyloženě se jim nelíbilo, že je něco nutí jít dolů.

Poprosila jsem tedy o botku vel. 43 a ejhle, problém byl najednou pryč. A ten rozdíl byl pro mě zcela evidentní!

Pokud tedy chcete zdravou nožku a ještě jistotu, že vybíráte správné botky, můžu vám jedině doporučit kvalitní cvičení. Časová i finanční investice se vám pak mnohonásobně vrátí.

Poslední informaci ohledně cvičení vám rovnou i ukážu. Podívejte se, co mi začala dělat noha při opření o patu. Jakmile došlápnu na patu, palec se mi sám sklopí k zemi a sám jde jemně do strany, aby mě hezky při došlapu i následném odrazu podpořil.

Zajímavé je, že takhle výrazně se mi to děje jenom na pravé noze, kterou mám zdravější, a co jsme testovali, neděje se to každému. Evidentně se ještě máme o nožkách co učit a možná budeme překvapení, co všechno zvládnou, když je správně zaktivujeme. I já jsem si téhle spojitosti mezi patou a palcem u nohy všimla až po pár letech své fyzioterapeutické yogy a ani na vysoké škole nás o ní neučili.

Tak jsem zvědavá, kolika z vás se taky palec hýbe a jestli to hned vyzkoušíte. :-)

A nyní už přecházíme ke 3. bodu, na který se hodně z vás ptalo.

3) Na asfaltu může být chůze v barefoot botách velmi nepříjemná.

Ano, dávám za pravdu všem, kteří jste se na to ptali. Asfalt a povrch ve městech z mého pohledu rozhodně není přirozený a pro chůzi naboso či v barefoot botách rozhodně není ideální.

Letos jsem si to hodně uvědomila při nošení barefoot balerínek. Při každém došlapu jsem cítila jemné napětí a kraťoučkou jemňoučkou bolest v zátylku. Já své tělo hodně vnímám, jsem na něj hodně napojená a vlastně všechny své léčebné systémy jsem vyvinula právě díky tomu. A tak, jakmile mi někde něco nesedí, moc dobře o tom vím.

Při chůzi v těch balerínách to dokonce došlo tak daleko, že jsem v sobě zahlédla jemnou závist vůči těm, kteří se v barefoot botách „netrápí“. Vážně. Až jsem se sama smála, když jsem si všimla, že mě to tak obtěžuje, že bych raději nosila „normální boty“.

Takže jsem se sebrala, ty balerínky jsem odnesla k naší ševcové a ona mi je pod patou jemňoučce podrazila.

Fakt. Chápu, že to je pro zapřisáhlé barefooťáky až rouhání. Chápu, že se vám to možná zdá nelogické. Já jsem ale nedala 2 500 za boty kvůli tomu, abych si v nich ničila krční páteř. ;-)

Rozdíl mezi patou a zbytkem boty je teď pořád minimální, asi jenom 3 mm. Botka je stále široká. Podrážka je stále flexibilní. Všechno, co od přirozené boty nutně potřebuji, zůstalo zachováno. A teď v nich šlapu ještě ráda, s úsměvem a bez bolestí v zátylku.

Upřímně řečeno, ta minimalistická barefootová podrážka je podle mě osobně extrém.

Zejména do města a ještě k tomu třeba na běhání. A byla bych ráda, kdyby se našel nějaký zlatý střed, kdy by noha stále cítila terén, stále by se mohla svobodně hýbat a současně by byla aspoň trochu při dopadu chráněná.

Protože původně jsme chodili naboso po hlíně, po trávě a v lese. A tomu se podle mě chceme přiblížit.

Ještě vám sem chci napsat, že jsme to zkoumali s více lidmi, kteří jsou poměrně dobře vytrénovaní, včetně zapojení nohy a pomalé chůze, a vnímáme to podobně. Tvrdý dopad se občas nebo speciálně v některých botách přenáší až nahoru k páteři, a někdy to až bolí.

  • Vyhrocuje se to samozřejmě ve chvíli spěchu, kdy změníme svou chůzi a kráčíme rychle, nepřirozeně a s tvrdším dopadem. Fígl, jak s tím zatočit, najdete v tomto článku, platí jak pro běh, tak pro chůzi.
  • Zhoršuje se to také ve chvílích únavy. Když jsme unavení my, je unavený i náš mozek a jeho schopnost řídit chůzi se snižuje. Výsledkem je zhoršení pohybového stereotypu chůze, se vším, co k tomu patří, včetně tvrdého dopadu na patu.
  • Ženy, pozor, u nás se to dost projevuje i při nedostatku „yinové energie“ z hlediska čínské medicíny. Pokud chceme měkkou a jemnou chůzi, potřebujeme měkkost a jemnost v sobě. Někdy k tomu stačí odpočinek a někdy je potřeba i nějaká ta yinová péče navíc. Články o tom máte ZDE a tady je cvičení na psychické uvolnění a doplnění vnitřního klidu.

Pokud budu ale upřímná, tak když se mě ptáte, jak s problémem městského povrchu naložit, jsem v koncích.

Můžete využít výše uvedené rady. Můžou vám pomoct vložky, které se prodávají i v barefoot obchodech. Možná vám budou stačit 2 mm a nožka už se uklidní. Můžete také kompletně nacvičit tělo, jak jsem vám popisovala výše, aby se vaše chůze celkově zlepšila, dopady na patu pak budou také jemnější.

Já se ale opravdu modlím, aby se začaly vyrábět i barefoot boty s maličko vyšší podrážkou, než dosud. Každý podzim zalézám do svých kotníčkových nebarefootových italek, které mají maličký, ale měkký podpatek. A živě si vybavuji, jaká je to vždycky slast a úleva. Přijde mi vážně škoda, že to je pořád buď/anebo a přitom je to nejspíš úplně zbytečné.

Uf. To nejsložitější máme za sebou a teď už nás čekají jen dvě maličkosti. Týkají se přípravy naší psychiky.

4) Barefoot boty jsou drahé

Ano, i na tohle jste se ptali, a proto vám odpovím. V byznysu jde hlavně o to, kolik produktů ve finále prodáte. Pokud profláklé značky prodají dejme tomu 1 000 párů bot za měsíc a ty barefootové jen 100 (to jsou samozřejmě jenom hypotetická čísla), tak ty barefootové prostě musejí být o něco dražší.

Až se jich bude prodávat hromada, nebo je začnou vyrábět i běžní obuvní výrobci, jejich cena automaticky klesne.

Je to jako s eko kosmetikou nebo s eko výrobky do domácnosti. Před pár lety se daly sehnat jenom někde a za výrazně vyšší cenu. Dnes už je seženeme skoro všude a cena není rozhodně tak závratná, jako bývala.

Proto říkám: Ano, je to byznys, ano, do jisté míry je to módní vlna. Na druhou stranu to má ale jasnou logiku a věřím i doufám, že tahle móda přetrvá, protože má vážně hodně do sebe. 

A ano, chápu vás, ani já jsem na ně ze začátku neměla. To, že si je postupně kupuju a investuju do nich, beru jako výraz péče o sebe. A trvalo mi několik let, než jsem si zvládla pořídit “kompletní výbavu”. Ty poslední, botky na podzim a “volnočasovky”, jsem si koupila dokonce až letos, 4 roky poté, co jsem s barefooty vůbec začala.

Chce to čas, klid a jít na to postupně. ;-)

I v tomhle vám však můžu aspoň maličko pomoct, protože k mému Vyprošťováku pro nožky dostanete i trvalou a přenosnou slevu na barefoot botky. Takže aspoň něco ušetříte. ;-)

A jdeme na poslední, veskrze odpočinkový a radostný bod číslo 5.

5) I barefoot bota může být krásná

Původně jsem sem chtěla napsat „Připravte se na to, že to vážně není sexy.“ Však jsem vám v prvním článku ukazovala, jak by měl ideálně vypadat tvar botičky a do svůdných lodiček to má vážně daleko.

I mně se poprvé přítel s jeho kamarádem smáli, až se za břicho popadali, když jsem jim ukázala svoje první barefoot boty. :-D

Celé dny jsem o nich mluvila a básnila. Tetelila jsem se radostí, že je konečně budu mít. A pak jsem vyndala z krabice něco takového:

No mohli se potrhat smíchy! Takhle si vysněnou dámskou botu vážně nepředstavovali! :-D

Pro mě ale bývá důležitější zdraví, než krása. To zaprvé. A zadruhé, dneska už to takhle dávno není. Podívejte se třeba na tyhle botky od Hany Přecechtělové.

Nádherné, že? Já si je vybrala jako svatební. :-)

Tyhle zase vyrábí Eliška Eltariel. Podívejte se, jak jsou krásné.

A takové si dokonce můžete vyrobit sami. Naučí vás to Bohumila Brůnová na víkendovém kurzu šití a tohle jsou ukázky práce jejích studentek. Nemají na to speciální školu. Nechodily 3 roky do učení. A přece vyrábějí takové poklady.

Všechna tři děvčata a spoustu dalších najdete na facebooku nebo přes google. ;-)

Takže dneska už to není o tom, že to není sexy. Už je to jenom o tom, prohledat dobře obchody, nebo třeba nabídku na Fleru, a ony se ty pravé, příjemné a zároveň moc pěkné najdou…

No a to už je pro dnešek vše, přátelé. :-)

Doufám, že jsem vám odpověděla na spoustu vašich dotazů, a jestli máte nějaké další, napište mi na marketa@marketastrnadova.cz . Ať je ten barefoot speciál se vším všudy a dá vám to, co tady a teď ohledně bot potřebujete.

A pokud se chcete o dalším článku dovědět, jakmile vyjde, stačí si stáhnout jakýkoliv dárek zdarma zde, a info vám pak přijde rovnou do e-mailové schránky. ;-)

Markéta

Markéta Strnadová
Markéta je expertkou na fyzioterapii, která je fascinována efektivností, zdravým selským rozumem a logikou. Ráda lidi učí, jak se jednoduše a s úsměvem navždy uzdravit ze svých bolestí. I proto vytvořila Vyprošťovák, díky kterému se nyní lidé po celé republice hromadně zbavují svých obtíží. :-)
Komentáře