Jak uzdravit vbočený palec, klenby a problémy chodidel [Barefoot speciál 3]

Vítám vás ve třetím díle speciálu o barefoot obuvi. Dnešní návod věnujeme tomu, jak uzdravit nefunkční a bolavá chodidla.

Není to sice stoprocentně barefootové téma, přijde mi ale nejchytřejší zařadit ho právě sem, protože spousta z vás frčí na barefoot právě kvůli problémům s nožkama, anebo se o ně a jejich problematiku hlouběji zajímáte.

Dnes se spolu podíváme na tyto otázky:

  • Jak se léčí vbočené palce, pokleslé klenby či ostruhy patní?
  • Je chytré používat ortézy a vložky do bot?
  • Má smysl cvičit při diabetické polyneuropatii nebo onemocnění cév?
  • Jsou při diabetické noze vhodné barefootové boty?
  • Jak se vzájemně ovlivňují problémy svalů, vazů a kloubů?

Třešničkou na dortu pro nás pak budou souvislosti mezi chodidly a čínskou medicínou. ;-)

Jako úvod a základní stavební kámen dnešního článku si povíme o čtyřech strukturách, které jsou pro nás i pro výběr správné léčby rozhodující.

Naše chodidlo se skládá ze čtyř typů součástek, které mají naprosto odlišné funkce.

1) Kosti tvoří oporu a podklad pro celé naše tělo. To díky nim má tělo pevný, jasně definovaný tvar a může se hýbat. Kdybychom je neměli, leželi bychom jako hrouda měkkých tkání na zemi. Svaly by se neměly o co opřít, a kdyby se stáhly, jenom by se smrštily jako žížala do středu, bez výsledného pohybu.

2) Svaly v našem těle fungují tak, že tahají za jednotlivé kosti. Mají schopnost stahovat se = zkrátit svou délku, a tím, že se stáhnou, přitáhnou pevné součásti = kosti k sobě.

3) Klouby v našem těle určují možnosti pohybu. Klouby posledních článků prstů ruky například umožňují pohyb pouze v jedné ose, jde je ohýbat a narovnávat. Kyčelní klouby jsou oproti tomu klouby kulovité a umožňují tak pohyb v mnoha rovinách a kombinacích. Velmi důležitou složkou kloubů jsou také vazy, které fungují jako jejich zpevnění. Zjednodušeně jde říci, že pomáhají předcházet vykloubení a nevhodnému postavení kloubních ploch.

4) Nervy představují řídící složku pro chodidla i pro celé naše tělo. Většina lidí počítá s tím, že přenášejí signály z mozku do svalů, a tím je stahují nebo uvolňují. Pro naše téma je ale velmi důležité uvědomit si i to, že sbírají signály o postavení jednotlivých částí, předávají je mozku ke zpracování a podílejí se tím významně na řízení pohybového aparátu.

Načrtla jsem vám ještě ilustrační obrázek, abyste si to mohli lépe představit.

Výborně, a teď se můžeme pustit dál.

Protože jsou problémy s chodidly různého charakteru a hodně se vzájemně prolínají, rozhodla jsem se, že je s vámi pro zjednodušení projedu právě podle těchto čtyř oblastí.

Jen tak mimochodem vám přitom vysvětlím, jak se vzájemně ovlivňují, a budu se těšit z toho, o jaký kus vás to posune dál a jak krásně to jde nabalit i na všechny ostatní části těla. Nebudeme tedy probírat jenom chodidla, ale při troše dedukce a selského rozumu se dovíte hodně moc o celém vašem božském aparátu. ;-)

1. Svaly

Začneme tím, co trápí největší část populace, a probereme to na diagnóze vbočeného palce.

Spousta lidí si kvůli vzhledu této diagnózy myslí, že je potřeba léčit kloub. Není se čemu divit, když se na pořádný „hallux valgus“ běžný člověk podívá. Nejpatrnější diagnostická složka, to, co na první pohled vidíme a vnímáme, je totiž zbytnělý a bolestivý kloub.

Takto postižený kloub však není příčinou, ale následkem, který vzniká kvůli dysfunkci svalů.

Při této diagnóze totiž ochabuje sval, který odtahuje palec od zbytku prstů a do zvýšeného napětí se naproti tomu dostává sval, který palec k ostatním prstům přitahuje.

Stává se tak často kvůli nošení bot s úzkou špičkou, souvisí to s propadem příčné klenby při nošení podpatků, z druhého článku barefoot speciálu víte, že na to má vliv i špatné postavení páteře, a nemalý podíl nese sama evoluce, protože odtahovač palce patří mezi vývojově mladší svaly, které mají tendenci při špatném držení těla ochabovat. Následky pak odnáší kvůli svému nesprávnému postavení kořenový kloub palce.

Takhle by měly jeho kloubní štěrbiny vypadat normálně, při zdravé funkci všech svalů nohy.

Case courtesy of Dr Jeremy Jones, Radiopaedia.org. From the case rID: 29044

A takhle to vypadá při diagnóze vbočeného palce, když sval přitahovač převládne nad odtahovačem.

Case courtesy of Dr Fakhry Mahmoud Ebouda, Radiopaedia.org. From the case rID: 43863

Na fotce jasně vidíte, jak „špatně“, „nezdravě“ je ten kloub postavený. Kvůli tomu se v něm dříve nebo později rozvine bolestivá artróza, rovná se degenerace chrupavek, protože se velmi silně opotřebovává pouze jedna jejich strana. Na kloubu se také výrazně vytahuje kloubní pouzdro a jeho postranní vazy.

Všechna tato postižení jsou však pouhým NÁSLEDKEM NEFUNKČNÍCH SVALŮ NA NOZE! Když ty svaly dostaneme zpátky, naaktivujeme odtahovač palce a uvolníme přitahovač, palec se zase dostane do správného postavení, příznaky velmi rychle poleví a mnohdy zcela odezní.

Prvotní a nejdůležitější léčbou vbočeného palce je proto cvičení nohou, které tyhle dvě věci zajistí.

Ideální je cvičit přitom nejenom palec, ale celou nohu, aby si všechny prsty a klouby připomněly, jak mají vzájemně fungovat a reagovat, a někdy je potřeba srovnat i ostatní části těla, jak jsem vám vysvětlovala v minulém článku.

Jako doplňující terapii můžeme ke cvičení přidat také masáž chodidel, speciálně zaměřenou na uvolnění bolestivých tkání okolo palce. Pokud ji uděláme před cvičením, hezky naše chodidla rozvolní a připraví. (V mém Vyprošťováku pro nožky najdete obě tyto složky, cvičení i masáž na korekci palce.)

A teď přicházíme k něčemu zajímavému, na co se mě velmi často ptáte. Jako třetí součást léčby můžeme přidat ortézu. Na trhu je jich k dostání veliká spousta, použití bývá velmi jednoduché, zásadní je ale pochopit, JAK JE POUŽÍT SPRÁVNĚ A LOGICKY.

Musíme mít pořád na paměti, že je naším cílem nastartovat přirozenou funkci prstů. Dlaha nám k tomu skvěle pomůže, protože postaví kloub do takové polohy, že ty svaly na noze prostě a jednoduše musejí při stoji či chůzi zapnout tak, jak je správné. Mozek si díky tomu začne vzpomínat, jak má noha fungovat, a my máme zpola vyhráno.

K plnému uzdravení ale potřebujeme, aby to ta noha dělala přirozeně, během běžného života a „sama od sebe“. Nejen při použití dlahy. Současně musíme myslet také na to, že nohu nesmíme přetížit. Pro mozek je nové zapojení vydatným tréninkem a zvládá to jen omezenou dobu, stejně jako ochablé svaly, které začínají fungovat po dlouhé době nečinnosti.

Ze všech těchto důvodů říkávám těm, kteří chtějí po dlaze sáhnout:

Vnímejte to jako trénink. Nandejte si tu dlahu třeba hodinu za den a pak ji sundejte.
Tělo si tak výrazně díky lepšímu postavení palce odpočine od bolestivého dráždění. Mozek dostane šanci připomenout si správné pohybové programy. A svaly budou mít možnost postupně se zapojit a posílit, hezky citlivě, krok za krokem.
Den po dni se tak bude zlepšovat funkce vašich chodidel bez přetížení a tělo si toto nové držení postupně více a více přenese i do běžné chůze bez dlahy.

Moje osobní logika je tedy taková, že ortézu používáme krátkodobě, jenom po určitou dobu, kdy je potřeba, a postupně ji odkládáme, protože už tělo ví, jak se svaly pracovat. ;-)

Na konec stati o ortéze však zdůrazňuji, že základem terapie z mého pohledu zůstává cvičení, které celému procesu přestavby dává podklad a všechny předpoklady, které jsou potřeba. Ortézu na rozdíl od něj „nepotřebujeme“, vůbec není nutná a upřímně ji s klienty nikdy nepoužívám. Pouze jim ji „dovolím“, když na ní trvají, a to s instrukcemi, které jsem vám právě popsala.

Barefoot boty oproti tomu u vbočených palců výrazně doporučuji, jak jsem psala v prvním článku seriálu, jen je potřeba jít na ně postupně, kdyby kloub opravdu bolel.

A nyní už se můžeme podívat na druhou nejčastější diagnózu dnešní doby – na pokleslou klenbu nožní.

Pokleslá klenba je opět z největší části záležitostí nefunkčních svalů. Upřímně řečeno nevím, jestli má smysl vysvětlovat vám to znovu, když jsem to tak obsáhle a názorně vysvětlovala v prvním díle speciálu, ale základ raději zopáknu i sem.

Funkční a zdravá klenba je výsledkem správného fungování celého těla. Potřebujete k ní sladit svaly v noze a často také svaly ve vyšších částech těla. Cílenou a správnou léčbou je tedy opět kvalitní cvičení.

A abych vám udělala vážně radost, jedno takové vám daruji.

Cvičení nazvané Špičky z Vyprošťováku pro nožky, se kterým si můžete aktivovat podélnou klenbu nejen na vnitřní, ale i na vnější straně chodidla. Věřím, že jeho účinek krásně ucítíte, zejména když daný pohyb dovedete vážně až do krajní meze, tak daleko, jak to jenom půjde. Mě občas chytávají i křeče do lýtek, jak je tahle maličkost intenzivní. :-)

A teď přijde další související otázka, která se u vás často opakuje.

Máte nosit vložky do bot, když vám klenba nefunguje?

Můj přístup je velmi podobný jako u ortézy. Jakmile něco děláte za tělo, nenaučí se to, protože nemusí. Chodidlo nezačne se stabilizací a nezlepší svoji funkci, když ho dlouhodobě pasivně podepřete vložkou do bot.

Jako terapeut je tedy „povoluji“ (vážně nemůžu napsat „doporučuji“) pouze ve chvíli, kdy má pacient silnější bolesti a potřebuje nutně úlevu, protože je například zaměstnaný jako číšník. Docela ochotně je také toleruji jako krátkodobou součást tréninku pro svaly i mozek, aby se probraly a připomněly si, jak mají fungovat.

Základem terapie ale nadále zůstává aktivní cvičení, takové, které nastimuluje tělo k jeho vlastní, přirozené činnosti.

K uzdravení klenby na noze vám nakonec doplním ještě dvě maličkosti.

Zaprvé, čím vyšší postavu máte, tím delší kosti máte, a tím větší síly se přes vaše klouby přenášejí. Není náhodou, že má většina karatistů, gymnastek, artistů i yogínek ve vrcholovém sportu menší postavu. Každý centimetr navíc představuje pro tělo díky pákovému efektu větší zátěž a platí to nejen pro cvičení jako takové, ale i pro koordinaci vašeho pohybu.

Jestli tedy máte 180 cm a nohu vel. 42 jako já, počítejte s tím, že se vaše svaly budou probírat a posilovat delší dobu, než ty nároky ustojí. Platí to jak pro pohyb, tak pro zátěž ve stoji, ve které působí ještě jeden významný faktor, se kterým přecházíme do druhé oblasti našich „tělesných součástek“.

2. Vazy

Vazy mají za úkol zpevňovat klouby a zamezovat jejich nevhodnému postavení. Společně s kloubním pouzdrem stabilizují celé postavení, a to zejména ve statické zátěži, když třeba delší dobu stojíme.

Důležité přitom je, že to jsou pasivní složky systému. Neumějí se aktivně zkracovat jako svaly a jediné, čím nás drží, je jejich vlastní materiál, jejich vlastní pevnost. A tady se skrývá problém hypermobilních jedinců.

Lidé, kteří mají vazivové struktury slabší, nejsou dobře stabilizováni. Jejich vazy to prostě nezvládají a oni díky tomu mají větší volnost ve všech kloubech na těle, včetně těch v chodidle.

Pokud tedy patříte mezi takzvané hypermobilní = příliš pohyblivé jedince, počítejte s tím, že musíte svaly natrénovat ještě dokonaleji, aby byly schopné zastat při stabilizaci nejen svoji úlohu, ale také úlohu vazů. Je potřeba vycvičit je kvalitní yogou, tréninkem na labilních plochách, chůzí naboso nebo třeba různými balančními cviky. A i tak budete muset počítat s tím, že když budete delší dobu stát, klenba se jemně propadne.

Pokud si chcete udělat základní test hypermobility, zkuste se dotknout dlaněmi na lopatkách. Ideálně byste toho neměli být schopní, jemný dotek prstů zas takový problém není, pokud se ale dotýkáte celými prsty nebo dokonce dlaněmi, je na místě pořádně zbystřit a postarat se o svalovou koordinaci celého těla.

Další z vazivových diagnóz, která vás občas trápí, bývá ostruha patní.

Když se podíváte na její příčiny, patří mezi ně nevhodná obuv, deformity nohy (např. propadlé klenby, vbočený palec), úrazy chodidla a revma. Z mého pohledu jsou to všechno faktory, které zhoršují pohyb v chodidlech a v konečném důsledku způsobují přetížení vaziva při úponu na patní kost.

Kdybych se na to dívala jako běžný fyzioterapeut, řekla bych vám proto to samé, co v předchozích bodech. Že nejlepší a nejdůležitější je cvičit.

V dlouholeté praxi se mi ale ukázalo, že je ostruha patní mrška mrškovatá, a že občas nepustí, ani když cvičíme sebelíp. Vážně. S jednou klientkou jsme tím procházely půl roku, i když se většina mých klientů hojí do čtyř terapií!!!

Cvičily jsme speciálně na nohy. Zapojily jsme i léčbu celého těla, abychom vyloučily vlivy z kyčlí nebo páteře. Jako samozřejmou součást jsme chodidla i paty láskyplně masírovaly. A pořád nic.

Až jsme přišly na to, že nejlépe na ostruhu patní zabírá homeopatikum Hecla lava. Moje klientka ji někde vygooglila, začala ji užívat, po pár dnech cítila zlepšení a po dvou baleních byl problém pryč. Když se pak ostruha objevila po půl roce znovu, zase si nasadila homeopatika a zase se to téměř ihned uklidnilo.

A protože jsme podobné výsledky měli i s ostatními pacienty, moje doporučení zní – zajděte si do lékárny pro Heclu lavu a pokud vám zabere, užívejte ji klidně opakovaně, kdyby se bolest třeba po pár měsících vrátila. Cvičení můžete a nemusíte přidat a všechny zásadní informace k homeopatické léčbě máte ZDE.

Výborně, třetí nejčastější problém s chodidly máme vyřešen a teď se podíváme speciálně na klouby.

3. Klouby

Osobně se v praxi nejvíce potkávám se dvěma typy problémů.

Prvním je artróza kloubů, což je čisté opotřebení kloubů a jejich chrupavek.

Nejčastěji vzniká z toho, že jsou klouby špatně nastaveny a dochází kvůli tomu k jejich jednostrannému opotřebení, jak jsme si to ukazovali u vbočeného palce.

Case courtesy of Dr Fakhry Mahmoud Ebouda, Radiopaedia.org. From the case rID: 43863

Téměř u každé artrózy proto velmi pomáhá cvičení, které upravuje držení těla a dává ho zpátky „do latě“. ;-)

Myslím, že v chodidlech se krom palce artróza často nenajde, maximálně tak v hlezenním kloubu, ale musela jsem vám to sem napsat, abychom artrózu odlišili od artritidy.

Artritida je onemocnění, při kterém se v kloubu objevuje ZÁNĚT.

V zásadě jde říci, že mohou být v kloubu přítomné obě dvě a vzájemně na sebe nasedat, při problémech s nohama se ale častěji v jejich malých kloubech objevuje čistá atritida = zánět kloubů = lidově řečeno revma.

Artritidu poznáte tak, že míváte klouby bolestivé, oteklé, občas je musíte kvůli ztuhlosti rozhýbat a moje oblíbená diagnostická vychytávka z čínské medicíny je ta, že se artritické bolesti zhoršují s chladem a vlhkem, rovná se reagují výrazněji na počasí.

No a jak se atritida léčí? To záleží případ od případu.

Nemluvím zde přitom ani tak o jednotlivých typech nebo příznacích onemocnění, ale o vašem individuálním přístupu k léčbě. Můžete zajít k lékaři a užívat klasická západní léčiva. Nebo si můžete dojít na čínskou medicínu, užívat bylinné směsi, které budou cílené k „odstranění vlhka a chladu“, a postarat se tak nejen o vaše klouby, ale i o mnoho dalších částí těla a duše, které s tím souvisejí.

Hádejte, ke které možnosti se příkláním. ;-)

A nyní už můžeme přejít k dalšímu bodu, podíváme se na naše nervy a cévy.

4. Nervy a cévy

Jednou za čas se mě někdo zeptá, jestli má smysl cvičit, když má diabetickou polyneuropatii.

Diabetická polyneuropatie je postižení nervů, které vzniká jako následek cukrovky. Zhoršuje se při něm jak vysílání vzruchů = řízení svalů nohy, tak přijímání vzruchů = vnímání a citlivost v oblasti nohy.

Pro nás je při něm zásadní tohle – primární a nejdůležitější je léčba cukrovky. To ona je příčinou problémů s nervy a tam se musíte v první linii zaměřit se svým lékařem nebo terapeutem. Nervy je také nutné dobře vyživovat, aby mohlo docházet k jejich regeneraci. Dočetla jsem se, že pomáhá kyselina alfa lipoová či linoleová, a dále vitamíny B a E.

A jakou roli v tom má cvičení?

My ho potřebujeme k regeneraci nervů. Tím, že budete nožky dobře a cíleně zapojovat, tak budete jejich nervy nutit k aktivitě. A jak je budete nutit k té aktivitě, budete je vlastně „posilovat“. Funguje to podobně jako se svaly, kdy funkcí ovlivňujeme strukturu. Rovná se já ten nerv zapojím, on díky tomu začne fungovat a bude se lépe hojit, regenerovat.

Cvičení potřebujeme také kvůli horšímu vnímání takzvané „diabetické nohy“. Čím nižší máte citlivost, tím větší je riziko pádů a poranění. Proto jsou pro vás vhodná různá balanční cvičení. Celý systém s nimi nastimulujete, naučíte ho znovu správně reagovat a předejdete mnoha problémům.

Pomalý, stabilizační a koordinační trénink, který hojí nervovou soustavu, je tedy u diabetické polyneuropatie vedlejší, stále však velmi důležitou složkou léčby. ;-)

Abych ještě nezapomněla, ptali jste se mě na barefoot boty při této diagnóze.

Z mého pohledu může být barefoot bota dobrá, protože více stimuluje svaly i nervy k činnosti, což je u vás vyloženě žádoucí. Na druhou stranu ale může při přechodu na barefoot dojít ke zranění kvůli horší adaptaci vaší nožky a taky k větším otlakům a nárazům, což je právě u vás kvůli horší výživě i citlivosti nohou trochu riskantní.

Nejsem proto schopná dát vám jasnou instrukci. Spíše bych vám řekla, abyste začali se cvičením, dobře jste se vnímali a postupně ty boty zkoušeli používat. Orientujte se pak podle toho, jestli to vaše noha „zvládne“ nebo ne, a maximálně ji respektujte.

Jako poslední typický problém se podíváme na onemocnění cév.

Má smysl při nich cvičit, nebo ne?

Odpověď je podobná jako u diabetické nohy. Ať už máte cévy ucpané z nezdravé životosprávy nebo trpíte zimomřivostí a nedokrvováním končetin, princip zůstává stejný.

Když budete cvičit nohy, budete jen tak mimochodem, jako vedlejší produkt, trénovat své tepny a žíly. Rozproudí se v nich krev, posílí se svaly v jejich stěnách, rozhýbají se usazeniny, které potřebují z těla ven.

I když tedy primární léčbou zůstává takzvaná vnitřní = orgánová = v tomto případě na cévní systém zaměřená léčba, kterou vás provede lékař nebo terapeut, cvičení pro vás může být skvělým doplňkem. Oproti nervům zde však bude významný rozdíl!

Nepůjde nám o pomalé a koordinační cviky. My budeme chtít něco jiného, a to rozhýbat krev v cévách. Jako terapeut budu chtít, abyste se hýbali, bosky pobíhali v trávě, v pokročilé fázi klidně chvíli skákali přes švihadlo. Primárním cílem bude podpořit váš krevní oběh, a to je dosti odlišné od „ladění nervového systému“. ;-)

Wau. Teď se spolu ještě podíváme na souvislosti mezi chodidly a vnitřními orgány a pak už půjdeme na krátké a velmi důležité shrnutí.

Stejně jako spolu souvisejí jednotlivé klouby a svaly, tak spolu souvisejí také jednotlivé části těla a vnitřní orgány. Principy, díky kterým se to děje, jsou velmi složité a na mnoha úrovních, a podrobně jsem je ještě nepopisovala. Pro nás je však důležité jenom jedno.

Které z dysfunkcí nohou by mohly souviset s vnitřními orgány? A na to už si naštěstí díky tradiční čínské medicíně umíme odpovědět. :-)

Z hlediska tradiční čínské medicíny mohou patologie nohou souviset zejména s těmito orgány:

  • Oslabená slezina může souviset s pokleslou klenbou nožní, protože právě zde probíhá její meridián.
  • Nedostatečnost vaziva, ona výše zmiňovaná hypermobilita, jejímiž projevy mohou být pokles klenby, nestabilita kotníků a volnost kloubů všeobecně, může souviset z hlediska tradiční čínské medicíny s játry. Játra totiž “vyživují šlachy”, a tím zajišťují jejich pevnost a pružnost zároveň.
  • Jakási “ochablost”, “neživost” či “neukotvenost” chodidel může souviset s nedostatečností ledvin. Pokud mají ledviny nedostatek yangu, chodidla bývají studená. Jestli mají ledviny naopak nedostatek yin, chodidla jsou v noci “neklidná”, pocitově teplá a mohou vás bolet paty. V západní medicíně se těmto příznakům říkává “syndrom neklidných nohou“.

Pokud vás tato problematika zajímá, můžete si ji zdarma a hlouběji prostudovat v e-booku Jak poznám, jestli moje obtíže pramení z pohybového aparátu nebo z vnitřních orgánů. Popisuji v něm diagnostiku jednotlivých orgánů, bylinné směsi, které jsou v daném případě vhodné, i způsob, jak je použít.

Tak a máme to všechno.

Prošli jsme dnešní nejčastější problémy chodidel a už si to jenom shrneme.

1) Je důležité odlišit, odkud problém pramení, a léčit díky tomu chytře a cíleně.

Při celkové hypermobilitě je například vhodné postarat se o vazy a játra skrz čínskou medicínu a velmi dobře nakoordinovat celé tělo. Při diagnóze vbočeného palce často stačí kvalitně natrénovat svaly na noze. A při poruchách prokrvení je nutné nastolit zátěž, která zvýší krevní oběh…

2) Jednotlivé obtíže na sebe mohou nasedat a dobrý terapeut se v nich potřebuje vyznat.

Jeden a ten samý člověk může mít například artrózu v palci, protože má diagnózu vbočeného palce, do toho může mít klasické revma, kdy se jeho obtíže budou zhoršovat s chladem a vlhkem, a klidně k tomu může být ještě hypermobilní nebo mít problémy s prokrvením končetin.

V takových případech je pak chytré loupat slupku za slupkou a postupně obnovovat zdraví a řád v organismu. ;–)

3) U některých onemocnění, jako je diabetická polyneuropatie nebo ischemická choroba dolních končetin, je cvičení doplňkovou, přesto však velmi důležitou součástí léčby.

Můžete s ním předejít mnoha problémům a komplikacím, anebo urychlit vaše celkové uzdravení.

Tak a je to, přátelé. Teda řeknu vám, že jestli jste dočetli až sem, máte moji hlubokou poklonu! A já jdu na zaslouženou vycházku, protože jsem právě dopsala nejobsáhlejší článek svojí dosavadní kariéry. :-D

Zdravým nožkám zdar!

Markéta

Markéta Strnadová
Markéta je expertkou na fyzioterapii, která je fascinována efektivností, zdravým selským rozumem a logikou. Ráda lidi učí, jak se jednoduše a s úsměvem navždy uzdravit ze svých bolestí. I proto vytvořila Vyprošťovák, díky kterému se nyní lidé po celé republice hromadně zbavují svých obtíží. :-)
Komentáře