Chcete se zbavit bolestí zad, kloubů nebo svalů jednou provždy? Zúčastněte se série 3 webinářů ZDARMA. Začínáme 1. 11. 2024
Může yoga vážně rychle uzdravovat? Může. Může velmi rychle změnit psychický stav? Může. Může rozhodnout o tom, jak prožijeme následující hodiny života? Může. Jsou na to speciální fígle nebo triky? Jsou.
A já vás dneska dva z nich, slastnou dechovou vlnu a využití opěrných zón těla, v základu naučím.
V budoucnu se díky tomu budete moct uvolnit doslova a do písmene kdykoliv, kdy si to budete přát. Nácvik vám zabere pouhých 17 minut. A pak už to vždycky bude trvat třeba jenom 5 minut. 5 minut, které vás okamžitě vrátí zpátky k sobě, do hlubokého klidu a míru.
(Poznámka pro ty, kteří mají moji Yogu pro okamžité uvolnění . Berte toto video jako doplněk a rozšíření, v textu pod ním vám k tomu řeknu více.)
A teď už můžeme jít na návod. Připravte se na velmi lehké tempo, potřebujeme se dostat do hloubky prožitku. V půlce videa začneme nabírat na obrátkách. ;-)
Po tréninku si povíme, jak toto cvičení chytře používat.
Video jsem pro vás natočila tak, abyste se k němu mohli opakovaně vracet. Základní návod někomu stačí jednou, někdo ho potřebuje dvakrát, ale jakmile se ho naučíte, stačí si vždycky video pustit v čase 10:38. Můžete se tak ode mě nechat dlouhodobě vést a užívat si ho v naprosté pohodě, s vedeným lehce meditativním stavem.
A ještě k té siréně. Vím, že tam je. Vím, že to někoho z vás může rušit. Přemýšlela jsem, jestli to přetočíme. Pak mě ale napadlo, že to je vlastně velmi chytré a může nám to pomoct v netušených souvislostech.
Při cvičení se totiž pohroužíte do velikého klidu. (Vysvětlení níže.) Budete v úplně jiném stavu mysli. A bude jedině dobře, když se naučíte, že můžete zůstat v pohodě, i když někde venku houká sanitka. Absolventi Wim Hofovy metody chápou, studenti Heal summitu také. Potřebujeme se naučit vybudovat vnitřní klid nehledě na vnější situaci. Je to jedině dobře, a proto tu houkačku použijeme, namísto abychom před ní utíkali. ;-)
Slastná dechová vlna a opěrná zóna pánevního dna spouštějí přirozené a plné dechové pohyby. Tyto pohyby se nikdy nevyskytují při nervozitě, smutku nebo například vzteku. Naopak. Vyskytují se ve chvílích klidu, pohody a vnitřního míru.
Když se tedy chcete překlopit z negativních emocí do těch pozitivních, můžete k tomu použít mocného spouštěče – vaše vlastní tělo. Jakmile ho uvedete do stavu, který odpovídá klidu a pohodě, psychika ho bude automaticky následovat. Emoce se srovnají, duše dosedne a udělá se vám mnohem lépe.
Jestli to potřebujete, můžete to klidně udělat i několikrát za den a pokaždé si zkontrolovat, o kolik jste se posunuli směrem k hezčím prožitkům. Někdy to jde ihned a úplně. Při silných emocích to ale může být pro psychiku proces, kterým potřebuje postupně procházet. Proto si pamatujte, že se počítá JAKÉKOLIV ZLEPŠENÍ.
Každý takový postup směrem k lepšímu se počítá a věřte mi, že bude odrazovým můstkem pro další a ještě výraznější proměnu. Chce to jen čas a péči, kterou díky tomuto cvičení svému nervovému systému dopřáváte.
Jen se, prosím, nelekněte, kdybyste se někdy během toho procesu rozplakali. Pokud se to stane, tak se prostě a jednoduše vybrečte. Později vám řeknu, proč a jak se to děje, ale tady a teď už si přeji, abyste věděli, že to je v pořádku. Není se čeho bát, naopak bych vás s úsměvem poplácala po zádech a měla bych z vás velikou radost. Byla by to známka terapeutického úspěchu a toho, že jste odplavili něco, co bylo potřeba. ;-)
(Poznámka pro ty, kteří umějí v duchovním rozvoji dobře pracovat s mentálními technikami: zkuste to někdy i “přes tělo” a pozorujte rozdíl v rychlosti a účinku. Pro někoho může být po letech mentální práce vyloženě úleva jít na to jinudy. Je fajn tyto dvě cesty vnitřní práce, fyzickou a mentální, propojovat. ;-) )
Já osobně tohle cvičení nejraději používám při pocitech roztříštěnosti a “vykořenění”. Jakmile mám pocit, že mám v plánu tisíc věcí a nevím, jak je stihnu. Jakmile mám pocit, že mi hlava lítá od jedné priority k druhé a nevím, odkud začít. Jakmile si všimnu, že jsem “vykořeněná”, JDU SI ZACVIČIT. Doopravdy to bývá to první, co v takovou chvíli udělám.
Víte, já jsem zvyklá cítit to, čemu říkáme “uzemnění”. Takový ten klid, kdy vím a bytostně vnímám, co, kdy a jak mám udělat. Že mám rozdělané třeba 3 věci v domácnosti nebo 3 projekty v práci, ale cítím, že to zvládám a že můžu zůstat v klidu. Vidím sled událostí, to, jak do sebe zapadají, že je to všechno “vedené” a “v pořádku”.
V takových chvílích jsem napojená na intuici a mám dobré vnitřní vedení. A proto je mi nepříjemné žít v opaku. V té “roztříštěnosti”, kdy nezvládám svoje běžné povinnosti, ztratím se v nich a chybí mi nit, která by mě vším bezpečně a dobře provedla.
A právě tohle cvičení je na to výborným lékem. Dřív jsme mu říkali “vaječníkové dýchání”. Vede k pozornosti do malé pánve, k první a druhé čakře a k našim genitáliím. Prodýchává je, energizuje je a skrz jemnou pozornost nám vrací spojení s těmito částmi naší existence. Je velmi silným “uzemňovačem” a i “rozhojňovačem” naší základní kořenové a sexuální energie.
Proto “vaječníkové dýchání”. Teď už mu tak občas neříkáme, protože s námi cvičí čím dál více mužů a já je nechci vylekat, ale myslím si, že ten název mluví z hlediska energie i hormonů za všechno. Jen netuším, jak to nazvat “unisex”, aby to sedlo i pro mužské. Kdybyste na něco přišli, napište mi. ;-)
Osobně tohle cvičení používám ráda také ve chvílích, kdy se potřebuji rozhýbat. Znáte to. Tak dlouho ležíte u televize nebo s knížkou, že se vám tělo úplně vypne, zatuhne a vám se nechce jít cokoliv dělat. Musíte se k tomu nutit.
Nebo když tak dlouho a tak hodně pracujete hlavou, že už vám nezbyde žádná energie pro tělo. Nechcete se hýbat nebo na to nemáte sílu. (Z pohledu čínské medicíny je to reálná a častá diagnóza. Jak si člověk nadmíru vyčerpá krev skrz mentální aktivitu, “vypálí” tím nejenom hlavu, ale také tělo.)
A právě v takovou chvíli je dobré sáhnout po tomto dýchání. Plynule, měkce a postupně vás rozhýbá. Převede energii i pozornost zpátky do těla. Zajistí, abyste se k pohybu vrátili přirozeně a příjemně = co nejrychleji. Když se totiž jednomu nechce, je schopen odkládat to i překvapivě dlouhou dobu. Když ale ten jeden ví, že si jde “jenom zadýchat” a že to bude mega příjemné, jde do toho ihned. A nemusí se ani nutit. ;-)
Ještě vám dám příklad z praxe. Před pár dny jsem byla vážně vyšťavená z psaní knihy. Seděla jsem, hlava přeburcovaná, plná myšlenek a tělo odpojené. Nic se mi nechtělo a neměla jsem dobré nálady na rozdávání. Představa vycházky mě spíš děsila než potěšila. Vůbec jsem na to nebyla naladěná.
Tak jsem se prostě začala vrtět a kývat. Nechala jsem proudit dech. Oddala jsem se tomu cvičení… A za chvíli vidím sebe sama, jak se zavřenýma očima slastně kroutím zády a krkem. Jak se postupně rozhýbávám. Jak pak bez jakéhokoliv tlaku, ale z radosti a z pocitu “já to vážně chci”, sahám po lanech a cvičím SMsystém. A pak jdu spokojeně na tu vycházku.
Tělo se vrátilo k vědomí a dobilo si baterky. Hlava se uklidnila. A všechno se to stalo samo. Já jsem to jenom “umožnila” a “nastartovala”, a to ještě velmi příjemným způsobem.
“Vaječníkové”, “prostatické” nebo třeba “extatické” dýchání můžete použít kdykoliv, kdy si potřebujete udělat dobře. Ať už kvůli negativním emocím, kvůli roztříštěnosti nebo kvůli nedostatku ukotvení a energie v těle.
Můžete ho cvičit vsedě na židli nebo v tureckém sedu. Doma, v práci i v tramvaji. Funguje s výraznými pohyby, ale také s těmi jemnými, které nejdou na první pohled téměř vidět, a tak se jim můžete oddat na překvapivě různorodých místech. ;-)
Můžete ho cvičit také “preventivně”, prostě jenom proto, že vás to neskutečně baví a dělá vám to tak dobře na těle i na duši. Pusťte si k tomu hudbu, nechte se jí unášet a úplně se v tom rozplyňte. Já se ráda houpu třeba na At Last od Etty James nebo na Ipmiliin háleasteapmi od Mari Boine. U obou odlétám do jiných sfér, prožívám to opravdu téměř jako milování.
Houpu se, odrážím se, jsem u toho měkká, nechávám záda i hlavu, ať se kroutí, jak se jim chce, naprosto si užívám dech, jeho nasávání i uvolňování s pohybem, a taky svoje pánevní dno. Vnímám, jak reaguje, pracuje a že to dělá úplně samo, aniž bych ho jakkoliv nutila. Někdy jsem v tom prožitku i 20 minut…
Abych byla upřímná, děvčata mi na kurzech Yogy slasti opakovaně říkala, že je to vlastně tantra v pohybu. Že to je velmi podobné a už jim nikdy nemám vyprávět o tom, že tantru “neumím”, protože v yoze ji už dávno dělám. To jen takové doplnění, abyste si uměli představit, jak opojný ten cvik může být, když si ho vážně UŽÍVÁTE. :-)
V dalších dílech yogového speciálu vám povím, proč je to tak důležité. A proč zde platí, že čím větší slast v těle cítíte, tím lepší účinky to pro vás bude mít. Teď si jenom pamatujte, že základ je v tom, abyste nenechali ulítnout svoji hlavu.
Potřebujete pozornost ve svém těle. A to díky slastné dechové vlně, opěrné zóně pánevního dna a nádherným pocitům, které to ve vás spustí, zvládnete. Tak si to užívejte, dejte mi vědět, jak se vám to líbí, a těším se s vámi na viděnou v dalšímu dílu yogového speciálu.
Markéta
PS: Na konec to slíbené doplnění pro ty, kteří už mají Yogu pro okamžité uvolnění. Berte tento článek jako rozšíření. Zaprvé, teď zase o něco lépe chápete, jak to celé funguje. To se hodí. A zadruhé, užijte si občas vaječníkové dýchání jen tak, samo o sobě. Nemusíte vždycky cvičit celou sestavu.
Pamatujte, že v opravdu dobré yoze často stačí i jediná precizně odvedená a příjemně prožitá pozice a účinek se dostaví. Méně zde může znamenat více. To jako fakt a bez příkras. ;-)
Speciál o fyzioterapeutické yoze
Články
Kurzy z pohody domova