Odteď už se nebudete muset ke cvičení přemlouvat

Známe to asi všichni. Cvičení je lék. Cvičení nám pomáhá. Umí zvednout náladu, uzdravit nás z bolestí, přinést nám mnohá životní požehnání.

Jenže občas to bývá taková pruda! Někdy se nám do toho tak nechce. Někdo se dokonce šprajcl ve fázi, kdy se k němu ani neodhodlal, protože už ta představa podobná školní rozcvičce ho děsí.

A cvičit dýl jak 10 minut? To už je přeci úplná otrava. Máme tolik věcí na práci a tohle by nás jenom zdržovalo.

Poznáváte se v nějakém tomto bodě? Nebo své blízké, které se snažíte ke cvičení dlouhá léta ukecat?

Tak si pojďte přečíst první odstavec. A jestli vás zaujme, pokračujte dál. :-)

Markéto, tohle je fakt dobrý. Poprvé mě to cvičení po ránu baví. Jak ty cviky a jejich účinky vnímám, tak mi u toho vůbec nelítá hlava.

Dřív jsem vždycky myslel na to, co mě ten den čeká. Na faktury, na zákazníky, na všechno okolo rodiny. To cvičení jsem jen tak „odcvičil“, abych to už měl za sebou a mohl frčet dál. A teď je to vážně jiný.

Ráno zalehnu na podložku, dělám to, co jsi mě naučila a normálně je to jako meditace. Fakt mám potom i lepší náladu, v klidu si dám kafe a den je tak nějak příjemně nastartovanej.

Líbí se vám to? Mně se to náramně líbilo, když mi to říkal David v ordinaci. Obrovsky mě to potěšilo, protože tohle je terapeutická mekka. Dovést svěřence do bodu, kdy nejenže si zacvičí, ale ještě ho to baví. A když se to povede u mužskýho, tak to je teprve něco! :-)

Zejména muži totiž mají v tomhle ohledu problém. Zdravotní cvičení je pro ně často „nutným zlem“, které musejí vydržet. Odhodlají se k němu většinou z čiré zodpovědnosti až když opravdu musí a jakmile problém odezní, zase s ním skončí.

Ženy na tom bývají většinou lépe. Péče o život je jim mnohem bližší a tak cvičívají, i když zrovna nemusí. Také však řešívají to, že se jim nechce. Také táhnou svoji aktivitu vůlí, pocitem „měla bych“, a hodně je vede touha po krásném těle, štěstí a naplnění, o kterém slýchávají od učitelů yogy.

Smutné je, že ani jednu z těchto možností nejde dlouhodobě udržet. Ani ta zodpovědnost, ani vůle, ani touha nemívají dlouhého účinku z jednoho prostého důvodu. Člověka vyčerpávají místo toho, aby ho nabili.

A vy, mí drazí souputníci zdravého životního stylu, potřebujete stejně jako já a jako všichni ostatní pravý opak.

Potřebujete díky cvičení PŘIJÍMAT.

Dostat se do bodu, kdy vám dá tak hodně, že se vy, váš mozek i vaše tělo zatetelíte radostí při představě cvičební podložky. Jako kdyby před vás někdo položil zmrzlinový pohár a řekl vám: „Ten je tady jenom pro tebe, užij si ho.“ Nebo jako kdyby přišel do dveří krásný muž nebo žena a pronesli: „Dneska se budu věnovat jenom tobě, zlato. Polož se, odlož si a já si tě budu hýčkat.“

Cítíte tu energii? Vnímáme to blaho z těchto obrazů?

TAKHLE byste to měli mít i se svým zdravotním cvičením!

Mělo by to být vašich 10 minut nebe na zemi. Chvíle, kdy celý svět přestane existovat, všechno se na chvíli utiší, zmizí veškeré problémy světa a vy vnímáte jenom čiré potěšení, které vám proudí do těla i duše.

Hezky se to poslouchá, že? Je to příjemná vidina. A možná už byste si to tak vážně přáli mít.

Tak to abych vám řekla, jak na ni. :-)

Klíčem k tomuhle stavu při cvičení je PROŽITEK.

Zaprvé je skvělé naučit se cvičení, které je tak chytře a dobře postavené, že ve vašem těle spustí produkci endorfinů. Vaši vlastní továrnu na dobré pocity. Žádné LSD, žádná zmrzlina, žádné prázdné kalorie, alkohol nebo cigarety. Ve vašem vlastním těle je připravená mašina na slastné pocity a jde jí aktivovat tím, že spustíte správné pohybové vzorce svalového aparátu.

V mozku je totiž všechno propojené a jakmile opravdu dobře zapojíte svůj pohybový aparát, vaše tělo začne správně dýchat, mnohem lépe si ošéfuje vnitřní orgány a mimojiné spustí produkci hormonů odpovídajících stavu „vše je v pořádku“.

Někdo holt říká „jak v nebi, tak i na zemi“, a my, celostní fyzioterapeuté, říkáváme „jak ve svalech, tak i na duši“. :-)

To je krok číslo jedna. Krok čísla dva s ním úzce souvisí a vlastně jej podmiňuje.

Potřebujete se naučit cvičení, které je orientované DOVNITŘ.

Aby se pro vás stalo chvílí meditace, vnitřního klidu a krásného prožitku, je potřeba, abyste se do polohy „pozorovatele“ a „přijímajícího“ vůbec dostali.

Paradoxně k tomu vede vaše precizní aktivita – je potřeba vědět co přesně máte dělat, jak to máte dělat a co u toho jde cítit. Když pak všechno tohle najednou vnímáte a všímáte si, jak vám pracují svaly, jak se vám prohloubil dech a jak se zároveň rozprostřel klid ve vašem těle, všechno ostatní automaticky zmizí a vy jste jenom a pouze v přijímání blažených pocitů.

Stejně jako děvčata, kterých jsem se po hodinové lekci yogy potutelně zeptala: „Tak co, holky, stihly jste myslet ještě na něco jiného?“. Půlka se jich usmívala a půlka vyprskla smíchy.

Ne, nejde to! :-) Když se naplno věnujete kvalitnímu cvičení, tak prostě nejde myslet ani na děti, ani na práci, ani na vaření.

Dobrá finta, že?

Cvičení, které vás naplní pocitem blaha a klidu tedy splňuje tyto dvě podmínky. Zaprvé, orientuje vás hodně do prožitku a dovnitř sebe samých. Na to co se s vámi děje, kde se to děje a jak se to děje. A zadruhé, díky tomu, že skrz něj spouštíte ty správné = fyziologické = ozdravné pochody, jsou všechny tyto pocity velmi příjemné.

Potom zmizí celý svět. Potom máte na podložce svých 10 minut nebo klidně dvě hodiny ráje na zemi.

A pak přijde to největší kouzlo!

Váš mozek si všechny tyto krásné vjemy během pár lekcí spojí se cvičením. Vytvoří si neurologickou vazbu, vlastně takový „malý“ podmíněný reflex CVIČENÍ = SPOKOJENOST, RADOST A KLID.

A jakmile tu svojí cvičební podložku uvidíte, nebo se bude blížit čas, kdy obvykle cvičíváte, už dopředu se bude společně s vaším tělem tetelit radostí a všechnu tu vůli a pocity „já musím“ vyřeší za vás.

Nahradí je jedním zásadním: „To se na to těším!“

Úctyhodná vychytávka od matky přírody, že? Tomu já říkám přirozená a příjemná cesta, jak ke cvičení přistupovat! :-)

Tak myslím, že jsme to zvládli, že jsem vám to dobře vysvětlila a že je to fakt dobré info, které vám v mnohém pomůže. Byla by přeci škoda nechat si bránit v uzdravení kvůli takové prkotině, jako „mně se nechce“, když jde tak lehce a láskyplně proměnit. ;-)

Jo a pokud jste u mě nováčky a chtěli byste si blahodárné cvičení rovnou vyzkoušet, mrkněte na Aktivní ruku ZDE nebo na Čápovou TADY. Na nich si to můžete rovnou natestovat.

Markéta