Nejsem dokonalá, no a co?!

Taky se někdy trochu leknete, když se po ránu podíváte do zrcadla? Myslíte si, že nejste dost hezká nebo dost dokonalá? Jestli jo, tak si přečtěte můj dnešní článek. Věřím, že vám hodně pomůže a rozprostře vám v duši hojivou vlnu posvátného klidu.

To se takhle chystám do televize a v hlavě se mi točí dost nepříjemný myšlenky. Jdu tam asi po pátý, ale tentokrát je to jiný. Trochu jsem se změnila. Kvůli tý bláznivý práci na počítači jsem trochu přibrala. Taky mám po ránu pytle pod očima. Vůbec se necítím reprezentativně a už vůbec ne jako tradiční vyhublá cvičitelka yogy. 

No jo, jenže já tam vážně „musím“. Byznys si to žádá. Potřebujeme o nás dát zase trochu vědět. Tak co s tím teďka udělám…

No nic, jdu si zacvičit. A kolotoč se točí dál.

Myslím na všechny ty celebrity. Jaký to asi je, když se takhle cítí, jdou si ven jen tak nakoupit a nějakej blbeček je vyfotí a šoupne to do Blesku. Nebo jak se ty hvězdy cítí, když čekají miminko, porodí a trochu se zakulatí. Nebo když se jim udělají první vrásky pod očima. Jak tenhle tlak, proboha, můžou unést, když s tím mám problém i já.

Tak si tak cvičím dál, vrtím se a vrním si u toho slastí. A najednou se začne obraz v mojí hlavě lehce měnit. Při yoze se často takhle přehoupnu. Před vnitřním zrakem se mi ukazují ženy z mých kurzů. Ty báječný holky, se kterými jsem prožila tolik krásy.

Dodneška se směju nad hláškou jedné z nich. Říkala: „To je tak super! Přijedu domů a všem tam povím, že Markéta je úplně normální obyčejná ženská! Že má díru na legínách a občas sprostě mluví.“ Jak si na to vzpomenu, zase se trochu zaculím a nálada i energie se mi zvednou ještě o něco více.

A v tu chvíli mi to dojde. Vždyť ony po mě nechtějí, abych byla DOKONALÁ!

Viděly mě v mnohých podobách. Občas mě slyšely říkat sprostý slova, protože já někdy s oblibou mluvím důrazněji, abych vypíchla to podstatný nebo aby byla sranda.

Všechny do jedné mě viděly bez make-upu, protože já se v soukromí vážně, ale vážně vůbec nemaluju. Nemůžu si pak ani promnout oči, aniž bych u toho nemyslela na to, jestli jsem si proboha náhodou nerozmazala řasenku.

Zažily mě taky v úplně normálním oblečení, v tílku a legínách. Nenosím žádné speciální yogové outfity, mám to s prominutím „na praku“. Cvičila jsem před nimi dokonce jenom v podprsence a trenýrkách, aby měly možnost zahlédnout každý pohyb, co je učím, a tak měly tu čest i s mými špíčky a celulitidou.

A všechny mě přesto měly rády. Všechny mě respektovaly a učily se ode mě s nadšením. Možná dokonce s ještě větším nadšením, protože když jsem přeci úplně normální obyčejná ženská jako ony, tak se tu slastnou a precizní yogu můžou taky naučit.

Bum. Další obruč, co utlačovala lásku ke mně samotné, najednou praskla. Ulevilo se mi, začala jsem volněji dýchat a v tom se mi ukázal kompletní obraz.

Nám vlastně nejde o krásu a dokonalost! Nám jde o to, co vnímáme za nimi!

Přejeme si, aby nás miloval náš muž a přijímal nás takové, jaké jsme. Toužíme po tom, aby nás milovali a přijímali další naši nejbližší, rodina a kamarádi. A v následující linii potřebujeme, abychom měli co jíst a co pít, nebo-li aby nás přijímali a respektovali ti, pro které pracujeme!

Takže se teď, drahé ženy, obracím k vám a ptám se vás. Vážně nějaké to kilo rozhoduje o tom, jestli vás váš muž, rodina nebo přátelé budou MILOVAT? A vážně nějaká ta nedokonalost zamezí vašim klientům, aby s vámi spolupracovali?

Jste si tím doopravdy jisté? Ohrozí to VZTAH, KTERÝ K VÁM TITO LIDÉ CHOVAJÍ?…

A kdyby to náhodou ještě nepomohlo, uděláme to naopak.

Podívejte se na svého muže a představte si ho s osmi kily navíc. Přestaly byste ho mít rády? Podívejte se na svou nejlepší kamarádku, představte si ji unavenou, s mastnými vlasy, co si nestihla umýt kvůli dětem, které problinkaly noc, a zeptejte se sami sebe – budete ji i tak milovat?

A teď se podívejte na pracující ženy okolo sebe. Na paní na poště, co vám předává balíky. Na číšnici, co vás nakrmí, když máte hlad. Na zpěvačku, která stojí na pódiu a má tak nádherný hlas, že stovky lidí neudrží při smutné písni své emoce na uzdě. Doopravdy u nich rozhoduje nějaké to kilo navíc? Nebo vrásky pod očima?

A pokud je vaše odpověď NE, tak proč byste proboha něco takového dělaly sobě samým?

Víte, já mám ve své blízkosti spoustu nádherných žen. Normální „obyčejné“ mámy na mateřské, co se starají o svá neposedná prťata. Taky hvězdy českého podnikatelského nebe, které na nás září svým posláním. Některé jsou trochu při těle.

Kdyby mi ale kterákoliv z nich řekla, že má nervy z toho, jak vypadá, od srdce bych se tomu zasmála! Vážně!

Objala bych ji, pořádně opusinkovala na tvář a pak bych jí řekla: „Vždyť ty jsi tak úžasná a krásná ženská! Děláš tolik báječných věcí a svět může být jedině rád za to, že tě má. Nějaký mastný vlasy, pupínek nebo pár kilo navíc na tom nic nezmění!“

Tak si o tom zkuste popřemýšlet. Třeba se vám taky uleví. ;-)

Markéta