Jak se rodí nový web

To takhle člověk projde dobrou terapií, při které si trochu porovná sebeúctu a sebehodnotu. Přestane se zase trochu ponižovat, začne se mít zase o trochu víc rád a je schopný se za sebe o trochu víc postavit.

A pak se druhý den podívá na svůj web a spadne mu čelist. Nekecám. Hned druhý den se do mě ta terapie propsala tak intenzivně, že jsem svůj web viděla novýma očima. A to, co jsem viděla, mě překvapilo.

„Ježišmarjá, vždyť je ten web úplně hroznej. To písmo. Ta grafika. Ty fotky. Já to asi fakt budu muset celý změnit.“

Tak takhle nějak to začalo.

Najednou jsem tu svoji „webovou vizitku“ viděla novýma očima a došlo mi, jak moc je zastaralá a neadekvátní. Že působí neprofesionálně. Že nepodtrhuje kvalitu služeb, které nabízím. Že se za poslední roky online svět obrovsky posunul a já se musím kromě tvorby skvělého obsahu zaměřit i na to, jak se prezentuju.

Najala jsem si tedy odbornici na barvy a fonty Andreu Grigerovou a šly jsme na věc. Během pár dní se ale ukázal základní zádrhel. V té době jsem totiž byla na začátku velkého přerodu.

Měnila jsem se. Přetvářely se mé základní vnitřní hodnoty. Vnímání toho, kdo jsem a pro jaké lidi chci pracovat. Už jsem nebyla tou, kterou jsem byla dřív, ale ještě jsem nebyla tou, kterou jsem se chtěla stát.

A v takovém stavu nejde nový web vytvořit. Protože se celý musí odpíchnout právě od toho, kým jsem a co jako taková mohu a chci lidem nabídnout.

Tak jsme to celé odsunuly na neurčito. S tím, že necháme ten proces proměny rozjet.

A on se rozjel.

V následujících dvou letech jsem nechala web webem a následovala vnitřní impulzy. Oh, co všechno se v té době stalo.

Napsala jsem knihu a vydala ji s týmem, který jsem za tím účelem najala. Spolupráce byla tak skvělá, že jsem si děvčata s nejhlubší radostí „nechala“ a navázaly jsme trvalou spolupráci. Postupně jsem je všechno učila a společně jsme procházely přerodem v malou firmu.

V roce 2022 jsme zvládly nejen vyprodat prvních 4 000 knih, ale také vypustit do světa náš dosud největší yogový kurz a uspořádat dvě veliké webinářové akce pro tisíce účastníků.

Všechno se to vedlo samo a jako vedlejší produkt se pomalu rodila nová Markéta. Až jsme někde uprostřed tohohle zběsilého dění ucítily, že je správný čas vrhnout se i na ten vytoužený a tolik potřebný redesign webu. :-)

Co to ten redesign je?

To znamená, že vezmete všechno, co máte, a dáte tomu nový vzhled a novou strukturu. Že to nově obarvíte, seskládáte, dáte tomu cit, řád i logiku.

To je velký úkol a potřebujete na to najmout externisty, kteří jsou opravdoví profíci. My jsme si pro grafiku a písmo ponechaly Andreu Grigerovou, protože s ní máme ty nejlepší zkušenosti, a k ní jsme přidaly webdesignérku Janu Andréskovou – empatickou, energickou, kreativní, precizní – zkrátka skvělou.

Ani ve snu jsem si nedovedla představit, jak veliká jízda to s nimi a s mým týmem bude. A kolika výzvám při tom budeme čelit.

Jako jeden z prvních kroků se stanovuje barevná paleta a výběr fontů = typů písma.

Pozor, nevybírá se to podle toho, co se vám líbí, ale podle toho, jaký máte cíl. Spouští to na první pohled jednoduché otázky, nad kterými pak sedíte klidně desítky hodin a debatujete v pěti lidech o tom, jak to vlastně je.

• KDO jsi, Markéto? (Ehmmm… Jde na to vůbec odpovědět? :-) )
• Co vlastně lidem předáváš, co je učíš, co je ten největší dárek, který jim přinášíš?
• Pro koho chceš pracovat? Jaké lidi si chceš přitáhnout a jaké odradit?

Jo. I s tímhle se pracuje. U nás se například ukázalo, že potřebujeme odradit lidi, kteří vyhledávají „zkratky“ a rychlá řešení. To se u mě nenabízí. U mě se musí cvičit. Aktivně trénovat. Není to pro každého a to je potřeba ošetřit, aby pak lidé nebyli zbytečně zklamaní tím, že na ně kurzy budou mít větší nároky, než na jaké jsou připravení.

Husté, že? Pardon, ale mně to tenkrát přišlo fakt „husté“, že už jenom výběrem písma a barev můžu dát někomu najevo, kdo jsem, jaký přístup ode mě může čekat a že můžu odradit ty, se kterými bychom si ve výsledku nesedli. Něco takového by se hodilo vědomě používat i v osobním životě, co říkáte? :-)

Tady je ukázka, jak to může vypadat při navrhování webu.

No, jedeme ve vyprávění dál.

Další meganáročnou fází, která přijde, je nastavení struktury webu. Tady se musí dobře stanovit cíle a priority.

Co lidé potřebují vědět hned, když přijdou na domovskou stránku? Jak jdou tvoje služby logicky utřídit, aby se dalo ve všech tvých kurzech zorientovat? Co tvé produkty spojuje a co je odlišuje?

Je to fičák. Při téhle fázi se vymýšlí, jak web sestavit tak, aby pro vás byl co nejpřehlednější. Abyste se na to nejdůležitější dostali ideálně na jeden klik. Aby byly dopředu zodpovězeny všechny otázky, které u vás mohou vyvstat.

Není to přitom jenom o rozložení stránek. Všechno musí dokonale sedět. Výběr barev. To, kam vedeme vaši pozornost skrz nadpisy. Texty, které musí být co nejkratší, zároveň krásné a hned na první dobrou absolutně srozumitelné.

A teď důležitá poznámka. Do toho všeho prosím „kecá“ minimálně pět lidí. Dovedete si představit ty debaty a to množství podnětů, které je potřeba zvážit? :-D

Pro mě to byl často ten největší oříšek.

Naslouchat všem ženám v týmu, protože to je důvod, proč je „mám“. Jsou skvělé a obrovsky nadané. Potřebuju je poslouchat a být otevřená jejich nápadům.

Zároveň jsem si ale musela ustát svůj vlastní přístup. To, že cítím a dělám některé věci jinak, než je běžné. To, že jsem minimalista, a proto tíhnu k jednoduché grafice, která zbytečně nezatěžuje mozek. To, že prostě POTŘEBUJU mít blog na první stránce, protože si myslím, že je to největší poklad mého webu, i když mi ostatní vysvětlují, že spoustu lidí články vůbec nezajímají…

Byl to trénink, to vám teda řeknu. Být otevřená, a zároveň udržet hranice. Naučit se zase o kus lépe vnímat svoji vnitřní pravdu, modlit se za její správnost, abych se o ni mohla naplno opřít, a pak se poprvé postavit jako šéfka a říct: „Bude to prostě takhle.“

Chvílemi to pro mě bylo hodně těžké. Teď jsem za ten proces samozřejmě ráda. Protože to byla skvělá škola, skvělé tréninkové pole. A protože jsme to všechno zvládly V LÁSCE.

To byl jeden z největších dárků. Projít takovýhle fičák a vidět, jak moc nám při tom na sobě vzájemně záleží a jak se máme rády. A že jsme ve výsledku kurňa dobrý a kurňa plodný tým. (Asi se tu rozbrečím. :-))

Všechno, co jsem doteď popsala, trvalo zhruba jeden rok.

Ono by se to tedy dalo udělat rychleji, jenže mezi prací na redesignu se děje normální život a taky je potřeba celou tu dobu vydělávat. Redesign sám proto probíhá „na pozadí“ a „jen tak mimochodem“, zatímco se řeší

• průběžné akce na knihu a její první dotisk, rozhovory pro média, e-maily klientů, zaučení nové asistentky, série yogových a fyzioterapeutických webinářů…
• menší i větší nemoci dětí, babiček i samotných účastnic týmu…
• prázdniny, začátek školního roku, Vánoce a Velikonoce… prostě život, že? :-)

Je to vlastně úctyhodné, udržet tak obsáhlý projekt, zatímco se děje tolik dalšího.

A mně se na tom líbí ještě jedna věc. Jak vám píšu tenhle článek, dochází mi, že se to točí okolo jedné kvality, která je pro mě hodně důležitá. KŘIŠŤÁLOVĚ ČISTÝ ZÁMĚR.

Potřebuješ přesně vědět, CO CHCEŠ.

Nejdřív to musíš najít. To může trvat týdny nebo měsíce. Kvůli dobrým podnětům všech zúčastněných je dobré dát tomu prostor a nechat se to postupně, v klidu a bez tlaku rodit. Jednoho dne už se to krásně vyloupne a pak se toho musíš držet, neuhnout a JÍT ZA TÍM.

Když se ti to povede, tak se ti tvůj záměr vyloženě zhmotní před očima. V našem případě je to ten (pro mě doslova) křišťálově čistý web.

Je totiž neskutečné, kolik jednotlivostí bylo potřeba seskládat, aby mohl vzniknout. A výsledkem je vlastně jen několik půvabných a dokonale přehledných internetových stránek.

Mnohokrát se mi to v životě ukázalo a je to podobné jako s mojí knihou. To, že je něco „velmi dobře stravitelné“, absolutně srozumitelné, že to plyne jako po másle, a ještě je to krásné… To ukazuje, že si s tím někdo hodně pečlivě a hodně dlouho hrál. :-)

Tak nám držte palce. Jestli všechno dobře pofrčí, v pátek 14. dubna začínáme přepínat ze starého webu na nový. A neskutečně se těšíme, co na něj pak řeknete.

Máme vás rády. ;-)

Za celý můj tým Zdravě hravě, Markéta